Volejbalistky vékáčka zatím stihly vinou covidové výluky pouze tři soutěžní zápasy. Rozebíráme, jaké v jejich podání byly

23.10.2020 | Za normálních okolností už by volejbalistky VK Prostějov měly za sebou téměř polovinu základní části UNIQA extraligy žen ČR 2020/21 a navrch druhé kolo aktuálního ročníku Českého poháru. Jenže nemají. Místo toho absolvovaly od začátku sezóny kvůli neustálým koronavirovým odkladům i současné plošné stopce pro veškerý sport pouhé tři ligové duely. My se ohlížíme za tím, jak v nich hrály.

Určitě nejlepší výkon předvedly hned v úvodním kole proti Šelmám Brno. I z nepříznivého stavu 0:2 dostaly spolufavoritky soutěže do úzkých, setový stav vyrovnaly na 2:2, přitom jim nadělily jednociferný debakl 25:9 a dlouho vedly i v tiebreaku. Až rozhodující míče v závěru zvládly zkušené obhájkyně prvenství lépe, přesto se získaný bodík za těsnou porážku 2:3 bral jako dílčí úspěch.
„Samozřejmě bych byla radši, kdybychom urvaly dva body, protože jsme na ně měly. Ale zároveň jsem strašně ráda i za ten jeden, Šelmy totiž patří mezi největší favoritky extraligy. My jsme dokázaly využít toho, že začaly přípravu později a nejsou ještě tolik sehrané,“ hodnotila vstupní mač prostějovská nahrávačka Iva Šípová.
Po odloženém střetnutí ve Šternberku nastoupilo vékáčko i podruhé doma, tentokrát s Přerovem. A proti papírově možná nejslabšímu soupeři mělo dost velké problémy. Znovu prospalo začátek, ztratilo zahajovací sadu a po dominantní druhé části (25:6!) hrozily další komplikace rovněž ve třetím dějství. Ty však Hanačky s vypětím sil zažehnaly, aby ve zbytku derby nad Zubřicemi už kralovaly k výsledku 3:1.
„Rozhodla těsně vybojovaná koncovka třetího setu, ve čtvrtém jsme pak hrály znovu lépe od stavu 8:8 až do konce. Máme tři důležité body do tabulky, na druhou stranu výkon jsme dnes odvedly příliš moc kolísavý. Hlavně v nástupu a pak i chvílemi během utkání na nás byla znát nervozita, že Přerov bychom měly hladce porazit,“ ohlížela se slovenská smečařka VK Karolína Fričová.
Do třetice na vlastní palubovce Prostějovanky nastoupily ve 4. dějství, šlo o důležitý střet s výkonnostně srovnatelným KP Brno. Bohužel kromě jedné sady, kterou opět získaly skoro jednociferným skóre, ale hostitelkám vůbec nevyšel. Jihomoravský celek byl takřka ve všem lepší, průběh měl kromě zmíněného třetího dílu víceméně pod kontrolou a Petrášovy svěřenkyně mu zaslouženě podlehly 1:3.
„Na dobré úrovni jsme zvládly jediný set,  jinak nám to vůbec nesedlo. Mladým protihráčkám většinu času vycházelo skoro všechno, výborně bránily i útočily a my jsme se fakt trápily, nedařilo se nám zakončením skládat míče na zem. A zase jsme dělaly moc chyb,“ vracela se k nepříjemnému klopýtnutí další smečařka Aneta Weidenthalerová.
Dosavadní vývoj sezóny zrekapituloval také hlavní trenér. „Naše výkony zatím provází několik společných znaků. Pokaždé jsme měli špatný vstup, možná z přemíry snahy či nervozity, každopádně nepovedené začátky potřebujeme zlepšit. Pokaždé jsme se pak dokázali zvednout, což je naopak pozitivní. A ve všech zápasech měla naše hra hrozně velké výkyvy nahoru dolů. Když se holkám dařilo, předváděly hodně kvalitní volejbal, v opačném případě kupily jednu chybu na druhou a týmový výkon byl velice slabý,“ poskytl Lubomír Petráš krátkou analýzu.
Pro něho nijak překvapivou. „Věděli jsme už předem, že v takhle složeném mančaftu nemáme žádné špičkové hotové hráčky, které budou odvádět stabilní spolehlivé výkony na vysokém levelu. Naše současné družstvo tvoří převážně mladší děvčata, jež na sobě potřebují každý den makat a tím se posouvat nahoru jak individuálně, tak kolektivně. Je to běh na dlouhou trať, přesto v týmu určitě vězí zajímavý potenciál. Jen škoda, že za momentálních okolností se zákazem sportu v České republice nemůžeme na jeho rozvíjení delší dobu pořádně pracovat,“ řekl Petráš s těžko skrývanou lítostí.