Miroslav Čada: Bylo to nejtěžší období v mé kariéře. Tím větší mám z dalšího titulu radost a holkám za něj moc děkuji
08.05.2017 | Veni, vidi, vici. Aneb česky: přišel, viděl, zvítězil. Miroslav Čada se vrátil do funkce hlavního kouče prostějovských volejbalistek v době, kdy jim pořádně teklo do bot. Ústřední a vlastně jediný cíl jeho záchranné mise zněl jasně: zvednout družstvo tak, aby dokázalo po ztrátě Českého poháru vyhrát extraligu. Což se navzdory značným komplikacím i hrdinnému odporu nezdolné Olomouce šťastně povedlo. Ostřílený lodivod pak v sobotním večeru prožíval jedny z nejkrásnějších momentů své bohaté trenérské kariéry.
Drsným způsobem jste ztratili vedení 2:1 na sady a 19:16, navíc od února tým projel všechny tiebreaky včetně čtyř proti UP. Čím si vysvětlujete, že ten úplně poslední zvládl?
„Mančaft se v kritické situaci před pátým setem, který rozhodoval o úplně celé sezóně, úžasně semknul. Nás během tohoto ročníku a především v jeho závěru postihlo tolik zranění, že to bylo až neskutečné. Kvůli početné marodce jsme neměli skoro žádné varianty účinného střídání, ale právě tyhle těžkosti společně s vývojem celého finále i dnešního utkání holky v klíčovém okamžiku maximálně vyburcovaly. Šlo o malý rozdíl na misce vah, který nakonec v závěrečném tiebreaku rozhodl v náš prospěch. Zdravotně rozbitý kolektiv ukázal svou morální pevnost i víru v úspěch do poslední chvíle, za což mu patří velká poklona.“
Jak lze souhrnně hodnotit uplynulou sezónu?
„Ze začátku tak špatná nebyla, nicméně po vyřazení z evropského CEV Cupu opakovaně docházelo k výpadkům v extralize a vše vyvrcholilo porážkou ve finále Českého poháru následovanou ligovou prohrou v Ostravě. S tím samozřejmě nemohla panovat spokojenost a vedení klubu mě požádalo, abych zkusil v nedobré situaci pomoct. Od mého nástupu jsem zdůrazňoval, že jediným úkolem je jakkoliv získat mistrovský titul, byť to může být složité. Což se nakonec s vypětím všech sil podařilo. A tím pádem lze letošní ročník hodnotit aspoň částečně jako úspěšný, i vzhledem k veškerým okolnostem.“
Šlo o nejtěžší dva měsíce během vašeho působení v Prostějově?
„Jednoznačně ano, za předchozích osm let jsem to zde takhle složité nikdy neměl. A dokonce bych uplynulé týdny označil za nejtěžší v celém mém trenérském životě. S Brnem jsem vyhrál pět titulů a s Prostějovem teď už devět, ale tak vyrovnané i dramatické jako letos proti Olomouci to ve finále nikdy nebylo.“
Co bude dál?
„Momentálně vůbec nevím. Dneškem mi skončila smlouva a je na vedení, co a jak přijde. Platí to také o některých hráčkách, se kterými se dosud moc nejednalo a spíš se čekalo, jak všechno dopadne. Nyní nadchází rozhodující období dvou až tří týdnů, během nichž se bude formovat tým na příští sezónu.“
Co když vás budou přemlouvat, abyste zůstal?
„Je hrozně těžké v tuhle chvíli něco říkat nebo slibovat. Záleží, jestli vůbec přijde nabídka, až potom bych se musel rozhodovat já. A momentálně fakt nevím, nechci se na dané téma zatím vyjadřovat.“