Lucie Nová: Rozhovor o nervozitě při mistrácích, pohodě v přátelácích a vzpomínkách na univerziádu v Asii

14.11.2017 | Stejně jako loni nepatří Lucie Nová ani letos do základní sestavy prostějovských volejbalistek. V aktuální sezóně se však coby střídající mnohem víc prosazuje, a to především v přípravných duelech. Skvěle jí vyšly turnaje na Olympu Praha i v polském Rzeszówě, výborně odehrála čerstvý přátelák v Bielsko-Biale. Důležité je, že si dobrou výkonnost přenesla vzdor počátečním chybám také do sobotního utkání extraligy s Frýdkem-Místkem, v němž dostala šanci coby členka základní sestavy.

Jaké to bylo střetnutí?
„Pro mě osobně nervózní, hlavně ze začátku. V prvním setu se možná projevila menší koncentrace, když jsme dělaly zbytečné chyby v jednoduchých situacích a měly tam trochu bordel po míčích zadarmo. Od stavu 6:5 ve druhé sadě se to ale zlepšilo a nakonec jsme zápas zvládly v pohodě 3:0.“
Co pomohlo ke zmíněnému zlepšení?
„Přestaly jsme nevynuceně chybovat. A paradoxně se nám začalo víc dařit po příchodu mladých holek Terky Slavíkové s Míšou Zatloukalovou na hřiště. Obě hrály dobře, pak i my jako celý tým. Což je pozitivní.“
Rovněž ty sama ses postupujícím časem duelu cítila lépe a lépe?
„Dá se to tak říct. V úvodu jsem fakt pociťovala velkou nervozitu, já už prostě jsem taková trémistka. Z toho pramenilo několik hloupých chyb, které jsem udělala. Ale postupně se mi dařilo uklidňovat, asi mi pomohla povedená série na servisu. Od té chvíle jsem si víc věřila a zbytek utkání mi už jakž takž vyšel.“
Nakonec sis tedy příležitost v základu pro soutěžní mač užila?
„Vzhledem k té mojí nervozitě jsem si zápas neužila celý, spíš až tu druhou půlku. Snad příště, až dostanu zase šanci, budu klidnější hned od začátku a užiju si to naplno celé. (smích) Každopádně mám radost, že jsem dnes hrála.“
Trenér Čada tě chválil za kvalitní výkon ve středečním přípravném utkání v Bielsko-Biale. Asi není náhoda, že se ti skvěle daří právě v přátelácích, že?
„Náhoda to opravdu není. Když jde v uvozovkách jen o přátelák, jdu do něj mnohem klidnější, psychicky v pohodě. A většinou se mi pak hraje dobře. Jakmile však přijde mistrák, vím, že v něm musíme zvítězit a získat tři body. Asi se zbytečně moc stresuju, pořád ještě nezvládám ideálně tlak z působení ve velkém klubu, jakým Prostějov je. Zvlášť pokud naskočím do soutěžního zápasu po dlouhé době. Na tomhle musím zapracovat. Myslím, že každý odehraný mistrák mi může jedině pomoct.“
Na závěr bych se vrátil do léta, kdy jsi reprezentovala Českou republiku na Světové letní univerziádě 2017. Jaké dojmy sis přivezla?
„Po herní a výsledkové stránce nic moc. Volejbalistky ČR sice skončily ze všech dosavadních univerziád nejlépe v historii, ale rozhodně jsme mohly dopadnout ještě lépe než dvanácté. Já osobně jsem navíc myslela, že budu hrát podstatně víc, místo toho jsem jen občas střídala a navíc mi to příliš nešlo. Ze sportovního hlediska tudíž zavládly takové smíšené pocity.“
A jinak? Nasbírala jsi v dalekém Tchajwanu aspoň exotické zážitky?
„Asi nejvíc na mě zapůsobila asijská kultura, která je v porovnání s Evropou hodně jiná a specifická. Tamní lidé jsou hlavně obrovsky přátelští, neustále usměvaví. Což bylo úžasné zažít na vlastní kůži. Taky organizace našeho volejbalového turnaje fungovala výborně, na rozdíl od některých jiných sportů na univerziádě. Samozřejmě jsem ochutnala asijské jídlo, na to jsem byla moc zvědavá a chtěla to zkusit. Navíc jsme navštívili i nějaké památky, takže z tohoto pohledu šlo o vydařenou akci.“