Michaela Zatloukalová: Když budeme hrát dobře, můžeme bojovat o medaili. Musíme však omezit chyby

01.10.2018 | Aby prostějovská odchovankyně a místní rodačka pravidelně nastupovala v základní sestavě volejbalových žen VK? Až dosud v podstatě nemyslitelné. Po letní změně klubové filozofie však tahle situace nyní nastává, takové hráčky jsou v současném kádru Hanaček hned dvě. Mladá Tereza Slavíková na liberu a o něco zkušenější nahrávačka Michaela Zatloukalová. Druhou jmenovanou tvůrkyni hry vékáčka jsme po čtvrtečním přáteláku proti Liberci požádali o rozhovor.

Míšo, co říkáš na těsnou porážku 2:3 od Dukly?
„V přípravných zápasech to máme vlastně pořád stejně. Vždycky hrajeme nějakou dobu dobře a pak přijdou velké výpadky, kdy je náš výkon naopak špatný. Jsou tam prostě hrozné výkyvy, neustále se pohybujeme na vlnách nahoru – dolů. Tak výrazných propadů se potřebujeme vyvarovat, potom se náš celkový herní projev snad zlepší. Navíc jde zatím pouze o přípravu a teprve uvidíme, co přinese soutěž.“
Menší výkonnostní stabilita se po obměně družstva dala očekávat, ale nejsou ty zmíněné výkyvy až příliš značné? Co za ně především může?
„Je nás v sestavě několik mladých holek, které si musíme zvyknout na to, že hrajeme za Prostějov v tak velké míře. Nabrat větší jistotu i sebevědomí, dostat se do pořádného zápasového rytmu a postupně se zlepšovat. Hlavní je dělat méně těch zbytečných chyb, pak můžeme jít týmově nahoru.“
Co se jednotlivých činností týká, spočívá největší potíž v přihrávce?
„Já bych naše herní problémy rozhodně neházela jenom na přihrávku, to vůbec ne. My totiž chybujeme podle mého názoru úplně ve všem a zejména se potýkáme s mezihrou, kde občas máme strašné zmatky. Třeba k nám letí balón zadarmo, což by měl být jasný bod, a my místo toho lehce až nesmyslně zkazíme. Na tomhle i na všem ostatním zkrátka potřebujeme tvrdě pracovat, abychom výkonnost zlepšovaly.“
Jak jsi vůbec vnímala ty rozsáhlé změny v oddílu od konce minulé sezóny?
„Dlouho to byla docela nejistota. Nikdo až do půky jara nevěděl, co a jak přesně bude, teprve postupně se situace vyjasňovala. A nakonec to myslím nedopadlo vůbec špatně. Já osobně jsem už dopředu věděla, že v Prostějově zůstávám a měla bych dostat mnohem víc prostoru v utkáních než dosud. Proto jsem si říkala: Holka, musíš chytnout tuhle velkou šanci za pačesy a jít naplno do toho!“
Nakolik jsi připravená zvládat roli první nahrávačky adepta na extraligovou medaili?
„Specifické to bude tím, že Prostějov až dosud sbíral mistrovské tituly jako na běžícím pásu, zatímco teď po těch změnách už tak vysoké ambice zdaleka nemá. Proto doufám, že naši fanoušci vnímají tuhle realitu a nebudou na nás řvát po případných domácích porážkách nebo horších výkonech. Každopádně já vnímám svou současnou roli v týmu a jsem odhodlaná si s ní poradit tak, abych co nejvíc hrávala, pokud možno dobře. A hlavně ať se daří celému našemu mančaftu. Prostě do toho vletíme, chytneme se a pojedeme! Aspoň doufám.“ (smích)
Máš představu o rozložení sil v UNIQA extralize žen ČR 2018/19?
„V této sezóně to bude strašně vyrovnané i zajímavé. Rozhodovat můžou ve většině utkání maličkosti, hodně záležet bude na momentální formě a rozpoložení. Já se na to těším, aspoň už není tak obrovský favorit, jako vždycky byl Prostějov. Papírově nejsilnější samozřejmě je Olomouc, ale podle mě s ní půjde trochu hrát. Jinak se dá očekávat, že kdokoliv může porazit kohokoliv, fandové asi uvidí spoustu dramatických zápasů včetně mnoha tiebreaků. Rozhodně je na co se těšit.“
Cítíš v téhle nevyzpytatelné ruletě šanci na cenný kov?
„Dost bude záležet na tom, nakolik a v čem všem se dokážeme během celého ročníku zlepšovat. Zatím děláme fakt spoustu chyb. A abychom mohly o medailové příčky bojovat, musíme prostě úroveň naší hry zvednout. Já jsem optimistka a věřím, že na to máme.“