VK Prostějov - volejbalový klub
VK Prostějov - Mistr ČR
VYHLEDAT:
Český volejbal CEV CUP

Nejbližší zápasy A týmu
17.10.2019 18.30Šelmy Brno - VK Prostějov
19.10.2019 17.00VK Prostějov - Šternberk
26.10.2019 17.00Ostrava - VK Prostějov
02.11.2019 15.00VK Prostějov - Frýdek-Místek
09.11.2019 15.00VK Prostějov - Liberec
všechny zápasy
Město Prostějov Olomoucký kraj TK PLUS

FanShop
10x Mistryně České republiky
10x Vítězky Českého poháru
4x Vítězky Česko-Slovenského poháru
1x Vítězky Středoevropské ligy
Pravidelné účastnice evropských pohárů
Tabulky
PořadíZV3V2P1P0SB
1 VK Brno5320015:513
2 Olomouc5400112:312
3 Prostějov5310112:611
4 Ostrava5301111:710
5 Olymp530029:79
6 Královo Pole511128:126
7 Liberec511039:125
8 Přerov510137:134
9 Šternberk500327:153
10 Frýdek - Místek501044:142
facebook twitter youtube tvcom
Kalendář
Zápasy

Příští zápasy
Minulé zápasy
Facebook hráček
Gymnázium se sportovní přípravou ABC Cyklosport
FYZIO LINE TOPlist

Michaela Zatloukalová: Noha mě zatím nebolí, snad to tak už vydrží. Důležité hlavně je dát dohromady náš mladý tým

06.08.2019 | K další radikální obměně došlo během léta ve složení družstva prostějovských volejbalistek. Jeho stabilní členkou však zůstává nahrávačka Michaela Zatloukalová, místní rodačka a klubová odchovankyně. Navzdory bolestivým problémům s poraněnou nohou se v minulém ročníku významně podílela na dvojnásobném stříbrném úspěchu, aby se po intenzivním léčení kolena zapojila hned od počátku do společné přípravy na novou sezónu.

První otázka asi nemůže znít jinak: jak jsi na tom zdravotně?
„Musím to zaklepat, teď mě noha nebolí a zatím je dobrá. Hned po skončení minulé sezóny jsem oběhala několik doktorů, každý mi řekl něco trochu jiného. Každopádně jsem nechtěla na operaci a proto zvolila konzervativní léčbu, to znamená hlavně klid plus pravidelné braní léků na uzdravení kolene. Jeden měsíc jsem nedělala vůbec nic, čím bych mohla nohu víc zatížit, což mi společně s polykáním těch prášků hodně pomohlo. Uvidím, co přijde teď při intenzivnější přípravě, hlavně po herních trénincích. Je možné, že koleno budu občas trochu cítit, ale celkově snad už zůstane v pořádku. Takovou bolest jako na konci extraligy 2018/19 fakt nechci zažít, někdy to byla hrůza.“
Nakolik si tykáš s kondiční přípravou, v úvodních týdnech po pauze dost častou?
„Tentokrát jsem měla trochu obavy kvůli tomu, že jsem ten zmíněný měsíc vůbec nic nedělala. Ale pak jsme se ségrou ještě stihly pod vedením našeho taťky tradiční prázdninovou přípravu, kterou nám ordinuje už od dětství. Běhaly jsme, i nějaké kopečky, přidaly k tomu beach a posilovnu, tím pádem jsem se dostala trochu do tempa. Aby začátky společné přípravy VK nebyly pro mě tak hrozné. Podstatné však je, abych zůstala zdravá. Jinak mi kondiční práce nevadí, spíš právě naopak. Aspoň jsou tréninky pestřejší než během soutěže, kdy se valí pořád dokola jen volejbal.“
Mančaft prošel další výraznou omlazující obměnou. Co na ni říkáš?
„Zatím těžko říct, fakt nevím. Momentálně máme už hodně mladý kolektiv, změn byla zase spousta a moc bude záležet na tom, jak se společně dáme dohromady. Abychom co nejlíp fungovaly na hřišti i coby soudržná parta. Pravda je taková, že fanoušci tady byli deset let zvyklí na špičkový volejbal vysoké mezinárodní úrovně a někteří těžko snášeli už loňský ročník, kdy jsme po změnách v kádru neměly tak silný tým, aby reálně bojoval o další titul. A byť jsme nakonec získaly stříbro v Českém poháru i v extralize, někomu se to zdálo snad málo. Nebo se k nám občas doneslo, že nehrajeme dost kvalitní volejbal, děláme hrozně moc chyb a podobně. Já osobně jsem přitom považovala dosažené výsledky v uplynulé sezóně za výborné a tyto negativní názory mi můj dojem docela pokazily.“
Až takhle?
„Zase tak fatálně to neberu, ale určitě není příjemné stále dokola odpovídat na otázku: jaktože jste skončily až druhé? I když chápu, že tímhle způsobem se ptají nebo vše hodnotí spíš laici, kteří tolik nevidí do skutečného stavu věcí, rozložení sil. Kdo volejbalu víc rozumí a podrobně ho sleduje, musel snad uznat, že jsme minulou sezónu zvládly nakonec dobře a dvě druhá místa byla velký úspěch. Vrcholem pro mě osobně se stala vítězná pětizápasová série v semifinále proti Liberci, což byl super zážitek. Potom ve finále s Olomoucí jsme to příliš nezvládly, to je pravda. Ale vzhledem k okolnostem to lidi mohli trochu chápat a spíš nás podpořit, než pak nadávat. Škoda, tohle mě opravdu mrzelo. Až jsem si říkala, že jsme měly radši skončit třeba páté nebo šesté, aby ta kritika byla plně oprávněná.“
Tobě osobně dal minulý ročník hodně v roli první nahrávačky týmu bojujícího o medaili?
„Rozhodně jo, byl to takový další posun v kariéře. Vnímala jsem větší tlak na sebe, po pravdě jsem ho však čekala ještě horší, nějak se mi tohle dařilo zvládat docela v pohodě. Když se teď ohlédnu, hodnotím uplynulou sezónu jako jednoznačně nejlepší v mém dosavadním životě. Stříbro v poháru, stříbro v lize, já v základu, do toho moje první starty za českou reprezentaci žen. Kromě zranění a některých zmíněných dozvuků od lidí všechno dobré.“
Čeká Prostějov v UNIQA extralize 2019/20 tvrdý boj o holý postup do play off?
„Možná jo, zatím se to složitě odhaduje. Záleží, jaké konečné složení bude mít naše družstvo, jak budou vypadat ostatní ligové celky a kdo se dá líp dohromady po herní i týmové stránce. Určitě to ale vypadá, že nejsilnější bude čtyřka Olomouc, Liberec, Šelmy Brno a Olymp Praha, za nimi by to mohlo být dost otevřené. My hlavně musíme pořádně makat, abychom se dobře připravily a v soutěžích pak odváděly výkony, na které budeme mít. V tom případě věřím, že o nějaké páté až sedmé místo bychom mohly zabojovat. Třeba se naší výhodou stane menší tlak a stres oproti předchozím letům, od tak mladého mančaftu asi nikdo nebude tolik čekat. Na druhou stranu bychom nerady spadly do sestupových starostí.“