VK Prostějov - volejbalový klub
VK Prostějov - Vicemistr ČR
VYHLEDAT:
Český volejbal CEV Challenge Cup

Nejbližší zápasy A týmu
29.11.2020 16.00Liberec - VK Prostějov
30.11.2020 17.00Olomouc - VK Prostějov
04.12.2020 17.00VK Prostějov - Olomouc
05.12.2020 17.00VK Prostějov - Ostrava
09.12.2020 19.00FC Porto - VK Prostějov
všechny zápasy
Město Prostějov Olomoucký kraj TK PLUS
10x Mistryně České republiky
10x Vítězky Českého poháru
4x Vítězky Česko-Slovenského poháru
1x Vítězky Středoevropské ligy
Pravidelné účastnice evropských pohárů
Tabulky
PořadíZV3V2P1P0SB
1 VK Šelmy Brno84202705:69016
2 VK UP Olomouc54100431:33414
3 PVK Olymp Praha62211569:49911
4 TJ Ostrava63021544:49611
5 VK Dukla Liberec43010347:28710
6 VK Královo Pole43001341:3049
7 VK Prostějov41012364:3464
8 TJ Sokol Šternberk61014382:4744
9 Volejbal Přerov71006429:5823
10 TJ Sokol Frýdek - Místek60105448:5482
facebook twitter youtube tvcom
Kalendář
Zápasy

Příští zápasy
Minulé zápasy
Facebook hráček
Gymnázium se sportovní přípravou ABC Cyklosport
FYZIO LINE TOPlist

Petra Kožoušková: Měla jsem střední průběh, nic hrozného. Návrat do přípravy byl bez problémů

03.11.2020 | Připsala si mediálně sledovaný primát, když jako první z prostějovských volejbalistek prodělala koronavirus. Dvacetiletá blokařka VK Petra Kožoušková jej však bez problémů překonala a hned po skončení karantény se uzdravená zapojila do společné venkovní přípravy svého týmu. Našla si čas i na zodpovězení několika otázek.

Víš, kde jsi ke covidu přišla?
„Právě že vůbec ne. Já skoro nikam nechodím a nikdo z blízkých nebo známých, s kým jsem přišla do styku, koronavirus neměl. Takže jsem ho asi chytila nejspíš někde v obchodě.“
Jak onemocnění probíhalo?
„Dostala jsem rýmu, kašel a teplotu, přestala mít čich, hodně se potila a byla unavená. Protože rodiče chodí do práce, musela jsem na koronavirový test a vyšel mi pozitivní výsledek. Hned jsem šla do karantény a zavřená ve svém pokoji musela být deset dní. Samotná nemoc trvala přibližně týden s takovým středním průběhem, nic hrozného.“
Rodiče se od tebe nakazili také?
„Je to zajímavé, ale ne, ačkoliv jsme nějaké tři dny před zjištěním covidu u mě trávili spolu v jednom bytě. Přesto to nechytili, ani nikdo jiný, s kým jsem se předtím potkala. Aspoň něco.“
Jaký byl po uzdravení návrat do přípravy?
„Snažila jsem se zvládnout všechny tréninky s holkama a naštěstí to šlo docela dobře. Akorát se cítím víc unavená než obvykle, žádné jiné následky na sobě nepociťuju. Hlavně jsem ráda, že můžeme trénovat společně v jednom týmu, i když zatím jen venku.“
Co pro volejbalistku znamená tak dlouhé období bez klasické herní přípravy i zápasů uprostřed rozjeté sezóny?
„Samozřejmě je to hodně nepříjemné, chybí nám hlavně práce s míčem. Můžeme makat pouze na kondici a forma, do které jsme se předtím od konce července dostávaly, pomalu mizí. Nejhorší navíc je, že vůbec nevíme, jak dlouho tohle bude ještě trvat a kdy se vrátíme do normálu. Až k tomu konečně dojde, ocitneme se vlastně znovu na začátku, jako bychom zase startovaly letní přípravu. A přitom se od nás budou co nejdřív vyžadovat co nejlepší výkony.“
Máš svůj odhad, kdy by mohly být vládou ČR umožněny normální tréninky v hale, případně soutěžní duely?
„Tohle se těžko odhaduje, ale myslím si, že normální přípravu uvnitř nám snad dovolí nejpozději během prosince. A utkání? Podle mě bohužel ne dřív než po Vánocích, po Novém roce.“
Do Prostějova jsi zamířila letos v lednu ze Šlapanic u Brna. Překvapil tě zájem z VK?
„Ano, překvapená jsem byla – a hodně. Se Šlapanicemi jsme hrály jen první ligu juniorek, navíc premiérovou sezónu po postupu z krajského přeboru. Proto jsem vůbec nepočítala s tím, že by o mě mohl být zájem z takového klubu, jakým je Prostějov. Samozřejmě jsem z přestupu měla radost, šla za vyšší kvalitou.“
Jak probíhala adaptace?
„Hlavně ze začátku to nebylo lehké, musela jsem si zvykat na mnohem větší tréninkové nároky v novém prostředí. Ale postupně se mi to myslím nějak dařilo a dostávala jsem se do toho.“
V létě pak následoval přesun do ženského áčka. O tomhle jsi dopředu věděla?
„Ano, řekl mi to už během jara pan Čada, že se mnou počítají do A-družstva žen. Během půl roku šlo o velký skok z první ligy juniorek do nejvyšší soutěže dospělých, proto si takové důvěry hrozně moc vážím. A snažím se na sobě při každém tréninku poctivě pracovat, abych se parťačkám v týmu výkonnostně přibližovala. Strašně mě baví tahle cesta za vlastním zlepšováním, dostala jsem velkou příležitost.“
V Prostějově jsi tedy spokojená?
„Určitě jo. Dostala jsem tady byt, kde bydlím přes týden, a na víkendy jezdím domů do Brna. Zvyknout si v Prostějově mi hodně pomohla dobrá parta, kterou s holkama máme. Když ještě neplatila omezení kvůli koronaviru, tak jsme ve volném čase zašly společně do města, udělaly si pohodu. I proto se tu cítím fajn, máme skvělý kolektiv. Teď jen zbývá, abychom opět mohly dělat to, co máme nejradši – hrát volejbal.“