Tereza Pluhařová: Jsme moc rády za možnost znovu normálně trénovat a těšíme se na zápasy, klidně i s pravidelným testováním

11.11.2020 | Musela vynechat jeden venkovní týden přípravy kvůli koronavirové karanténě, ale u středečního návratu k tréninkům v hale už prostějovská volejbalistka Tereza Pluhařová nechyběla. Dvaadvacetiletá smečařka měla z opětovného zahájení normálního režimu logickou radost a těší se, až znovu přijdou na řadu také soutěžní duely.

Za jakých okolností jsi musela do domácí izolace?
„Můj přítel basketbalista měl při testování na covid pozitivní výsledek a protože spolu žijeme v jedné domácnosti, musela jsem do karantény i na test taky já. Už předem mi bylo jasné, že budu rovněž pozitivní, protože jsem začala mít některé příznaky. Bolesti hlavy, ztrátu čichu a chuti, zvýšenou únavu. Následně jsme tedy s přítelem pobývali doma v izolaci, dohromady skoro tři týdny.“
Trénovala jsi nějak během této doby?
„Měla jsem spíš lehčí průběh bez nějakých větších problémů, tudíž jsem se mohla aspoň trochu fyzicky udržovat. Zacvičit si, zajezdit na rotopedu a podobně. Jen ta únava mě někdy přepadla, nejvíc nepříjemné asi byly bolesti hlavy, na které normálně vůbec netrpím. Jinak v pohodě.“
Potěšil tě návrat k přípravě v hale?
„Určitě jo, a moc. V pondělí i v úterý jsme ještě trénovaly venku, počasí nic moc. A rozhodně je mnohem lepší, když jsme se od středy mohly znovu vrátit k normální přípravě pod střechou, zvlášť s ohledem na blížící se zimu. Předtím musely být některé tréninky zrušené, protože třeba pršelo, teď už nic takového nehrozí. S holkama jsme strašně rády hlavně za to, že je možné si po delší době opět sáhnout na míč.“
Co herní forma po téměř čtyřech týdnech bez klasické přípravy?
„Samozřejmě šla hodně dolů. Připadá mi to jako po pauze mezi sezónami, když začíná nová příprava. Většina volejbalových věcí, na kterých jsme od konce července postupně pracovaly, je víceméně pryč a po herní stránce startujeme skoro od nuly. Člověk během takhle dlouhé přestávky bez kontaktu s balónem ztratí nabranou jistotu, teď je potřeba ji získávat zpátky.“
Pokud se podaří splnit veškeré hygienické podmínky, byl restart UNIQA extraligy žen předběžně stanoven na 21. listopadu. Co ty na to?
„Že mi to připadá jako docela optimální termín. Budeme mít aspoň nějaký čas na to, abychom potrénovaly a daly se trochu dohromady jak individuálně, tak týmově. Naskočit do zápasů za dva týdny je z mého pohledu rozumnější, než hrát třeba hned o nejbližším víkendu. Za daných okolností, kdy jsme necelý měsíc nemohly normálně trénovat, mi přijde pro nás hráčky fér nic narychlo nehrotit. A vrátit se k utkáním víc plynule.“
Akceptuješ bez protestů zřejmou nutnost testování na koronavirus minimálně jednou týdně?
„Já jsem na testu byla a za sebe můžu říct, že se to dá vydržet. Jestli půjde o nezbytnou podmínku, abychom mohly pokračovat v extralize i dalších soutěžích, tak nemám problém testování pravidelně podstupovat. Jako třeba fotbalisté nebo hokejisté. Nejdůležitější ze všeho je, že snad budeme moct zase hrát, na což se s holkama hrozně těšíme. Zůstávat v rozjeté sezóně tak dlouho bez volejbalu byl fakt nezvyk, smutný a nepříjemný.“