Petra Kožoušková: Když zaskakuju na univerzálu, holky i trenér mi radí a pomáhají, snažím se hrát co nejlíp

07.12.2021 | Personální nouze donutila kouče prostějovských volejbalistek příležitostně vyslat klasickou blokařku na post univerzálky. Jednadvacetiletá střeďačka Petra Kožoušková tam chvilkami naskočila coby střídající v některých předchozích duelech, aby v sobotu na přerovském hřišti nastoupila na účku dokonce v základní sestavě. Vydržela tam půldruhé sady, ženy VK celkově triumfovaly 3:0.

Jak zvládáš pro tebe nezvyklou roli?
„Snažím se hrát nejlíp, jak dokážu. A myslím, že to snad není úplně špatné. Holky mi hodně pomáhají a radí, přesto někdy udělám chybu. Nejvíc asi při bránění v poli, když stojím někde jinde, než bych jako účko měla. Ono je to všechno o zvyku, pořád musím na svou jinou pozici v sestavě myslet.“
Hrála jsi někdy v minulosti univerzálku, třeba v mládeži?
„Právě že nikdy, vždycky jsem byla blokařka a nic jiného ani nezkoušela.“
Co sis tedy pomyslela, když za tebou s tímhle nápadem přišel kouč?
„ Nejdřív jsem se smála a až po chvíli pochopila, že to trenér myslí vážně. Pak jsem se nad tím zamyslela, řekla tak jo a začala se na ten záskok na účku trochu připravovat během tréninků. V několika utkáních jsem třeba na chvilku vystřídala a zase šla zpátky na lavičku, tentokrát šlo o delší pobyt na hřišti. Ale nějak se to zvládlo.“ (smích)
Z týmového hlediska spokojenost, jak dopadlo střetnutí v Přerově?
„Určitě. Hlavně první set a částečně i druhý jsme měly usnadněné tím, že soupeřky hodně chybovaly. My jsme naopak hrály dobře a byly jasně lepší. Přerov šel ale postupně nahoru, my jsme měly nějaké výpadky, takže třetí set už probíhal víc vyrovnaně. Koncovku jsme však uhrály, zvítězily 3:0 a máme tři body, což je nejdůležitější.“
Jako blokařka se do zápasů moc často nedostáváš, většinou jen chvilkami střídáš. Netrápí tě to?
„Vůbec ne. Raquel i Katka jsou mnohem zkušenější, já za nimi čekám na své šance a snažím se je pokaždé využít. Navíc hostuju za Šlapanice ve druhé lize, kde pravidelně hrávám zápasy a tím jsem docela hodně vytížená.“
Nastoupila jsi i proti TJ OP Prostějov a B-týmu vékáčka?
„Ano. A bylo zajímavé hrát proti holkám, které dobře znám. Ale snažila jsem se to brát normálně.“
S áčkem VK pravidelně porážíte níže postavené celky extraligového pořadí, naopak těm výše umístěným skoro pokaždé podlehnete. Proč?
„V první řadě je to samozřejmě o kvalitě soupeřů. Přesto si myslím, že Olomouc, Liberec i KP Brno jsme doma klidně mohly porazit, bohužel nám však utekly vyrovnané koncovky setů a byly z toho prohry, až zbytečně jasné. Problém byl podle mě spíš v hlavách, než ve hře.“
Můžete tedy útočit ze současné páté příčky ještě výš?
„Věřím tomu. Pokud budeme zdravé a dokážeme ještě zlepšit některé věci v našich výkonech, je možné zabojovat o vyšší umístění, než kde jsme teď.“
Daří se ti nadále skloubit volejbal se studiem vysoké školy?
„Jo, jsem ve druhém ročníku Masarykovy univerzity Brno na oboru Sportovní management a zatím nějak proplouvám. (se smíchem) Sice toho mám někdy fakt hodně, protože do školy třikrát týdně dojíždím. A třeba součástí pondělní výuky vždy jsou dvě hodiny nějakého sportu, například plavání. Když pak máme s holkama v Prostějově posilovnu a ještě normální trénink, bývám docela unavená. Ale zvládám to a chci vydržet.“