VK AGEL Prostějov - volejbalový klub
VK Agel Prostějov - Mistr ČR
VYHLEDAT:
Český volejbalový svaz FIVB CEV
Nejbližší zápasy A týmu
všechny zápasy
AGEL Město Prostějov TK PLUS
8x Mistryně České republiky
9x Vítězky Českého poháru
4x Vítězky Česko-Slovenského poháru
1x Vítězky Středoevropské ligy
Pravidelné účastnice Champions League
Tabulky
1PVK Olymp Praha000000:00:00
2Fénix Brno000000:00:00
3VK Dukla Liberec000000:00:00
4Volejbal Přerov000000:00:00
5TJ Sokol Šternberk000000:00:00
6VK Agel Prostějov000000:00:00
7TJ Ostrava000000:00:00
8VK Královo Pole000000:00:00
9TJ Sokol Frýdek - Místek000000:00:00
10VK UP Olomouc000000:00:00
facebook twitter youtube tvcom
Kalendář
Zápasy

Příští zápasy
Minulé zápasy
Anketa
Jak se vám jeví hráčský kádr Agelek (dosud známá jména)?

(269)
Silnější než v minulé sezóně.
(17)
Stejně kvalitní jako v uplynulém ročníku.
(51)
Slabší než v minulé sezóně.

Gymnázium se sportovní přípravou ABC Cyklosport
FYZIO LINE TOPlist

Klub

Volejbalový oddíl VK AGEL Prostějov

Rok založení: 2007.
Klubové barvy: bílá, modrá a červená.
Největší úspěchy ženského týmu: 4x postup do 1. kola play off evropské Ligy mistryň (2010, 2011, 2012, 2015), postup do čtvrtfinále evropského CEV Cupu (2014), vítězství ve Středoevropské lize (2011), 9x titul v české extralize (2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017), 9x vítězství v Českém poháru (2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016), 4x vítězství v Česko-slovenském poháru (2009, 2010, 2011, 2012).

Domácí hala: Sportcentrum DDM Prostějov, divácká kapacita 2200 fanoušků.

 

Novodobá éra VK Prostějov: krátká, ale velmi úspěšná

Je to už téměř devět let, co vedení marketingové agentury TK Plus začalo koketovat s myšlenkou na přivedení špičkového ženského volejbalu do Prostějova. Od záměru přešla úspěšná firma zabývající se hlavně sportem k činům a dnes tak můžeme bilancovat osm mimořádně vydařených let VK Prostějov.

Sezóna nultá: podpora TJ OP a koupě extraligy
Záměr TK Plus byl od začátku volejbalového projektu jasný: vstoupit pokud možno hned mezi českou špičku. Dosažení tohoto klíčového kroku nebylo jednoduché, ale povedlo se díky spojenectví s tradičním prostějovským oddílem TJ OP.
Ženský výběr „oděvářek“ hrál tehdy v ročníku 2006/07 první ligu a nově vzniklý klub VK Prostějov potřeboval, aby druhou nejvyšší soutěž udržel. Důvod? Možnost následného odkoupení práva na start v extralize od některého z účastníků elitní soutěže.
Proto TK Plus finančně pomohla TJ OP do týmu přivést několik hráčských posil, družstvo ve skupině o záchranu bez problémů uhájilo prvoligovou příslušnost a na řadu přišla jednání. Zde se projevila diplomatická síla hanácké marketingové společnosti, jež se s postupující Moravskou Slávií Brno dohodla na výměně soutěží a VK Prostějov měl díky tomu otevřenou cestu mezi národní smetánku pod vysokou sítí.

Sezóna první: zisk poháru a zklamání v extralize
Předsedou správní rady VK se stal jeden z nejvyšších představitelů TK Plus Petr Chytil, sportovním ředitelem klubu bývalý vynikající nahrávač i reprezentant Československa Peter Goga. Společně přivedli na post hlavní trenérky tehdejší lodivodku českého nároďáku Táňu Krempaskou a složili na domácí poměry velmi silný hráčský kolektiv (například Andrea Krupníková, Dita Gáliková-Jeřábková, Solange Soares, Jana Gogolová).
Ačkoliv cíle nováčka se držely při zemi a hovořily o základním úkolu postoupit do play off s následným pokusem získat medaili, Hanačky se od začátku pohybovaly v čele tabulky, ze kterého už je během základní části nikdo nesesadil. Navíc se týmu hodně dařilo i v Českém poháru, kde prošel až do finále a v něm na domácí palubovce slavně porazil Olymp Praha. Tím nový klub jen po půlroce své existence získal premiérovou trofej.
První dílčí zaváhání přišlo v následném závěrečném turnaji Česko-slovenského poháru, neboť VK nezvládl finálový duel s Bratislavou a obsadil druhou příčku. Nešlo ale o nic fatálního, mnohem větší selhání potkalo favorita v extraligovém play off, konkrétně v semifinálové sérii. Papírově silnější Prostějov totiž nečekaně vypadl s nadšeně hrající Olomoucí, psychicky zdeptaný poté prohrál i sérii o bronz proti Brnu a musel se v konečném pořadí ligové soutěže spokojit až s bramborovou pozicí.

Sezóna druhá: nový kouč, Liga mistryň a první titul
Nevydařený závěr ročníku 2007/08 a určité spory s Táňou Krempaskou přiměly oddílové vedení ke změně na trenérské pozici. Obsadil ji neméně renomovaný kouč Miroslav Čada, s jehož příchodem se obměnila i část realizačního týmu a vznikl skoro úplně nový hráčský kádr s hvězdnými posilami (například Milada Spalová, Markéta Tomanová, Elisha Thomas, Valeria Pušněnkova).
Druhou podstatnou novinkou byl vstup ambiciózního klubu do evropských pohárů, a to díky zákulisním schopnostem při jednání s Mezinárodní volejbalovou federací CEV přímo do nejvyšší možné soutěže – Champions League. Coby držitelky divoké karty se Hanačky logicky dostaly do těžké základní skupiny, jenže hned na úvod přišlo určitě nejúžasnější vítězství v krátké historii VK poměrem 3:2 na půdě španělské Murcie. Také v dalším průběhu Ligy mistryň se Čadův soubor rval statečně, ovšem nakonec ve skupině obsadil za Dynamem Moskva a Rijekou třetí místo a do play off těsně o jediný set nepostoupil.
Celkově však družstvo předvádělo skvělý volejbal a na domácí scéně jasně dominovalo. V Českém poháru bez větších potíží prošlo až do rozhodujícího střetnutí, v němž opět na vlastním hřišti proti Olomouci obhájilo zisk trofeje. A tentokrát nezůstalo pouze u jedné radosti. Brzy totiž následoval triumf v Česko-slovenském poháru (další výhra 3:0 ve finále nad Olomoucí u ní doma) a jako vyvrcholení parádního roku suverénní ovládnutí nejvyšší soutěže ČR. Za celou vyřazovací fázi Prostějovanky ztratily jediné utkání až ve finálové sérii s Brnem a zcela po právu dosedly poprvé na národní trůn.

Sezóna třetí: obhajoby a průlom v Champions League
Díky perfektně zvládnutému ročníku 2008/09 šla hanácká družina do toho dalšího pod stejným trenérským vedením, zatímco na hráčské soupisce ke změnám došlo. V zájmu ještě většího zkvalitnění kádru přišly posily Soňa Nováková, Kimberly Glass, Corina Ssuschke či Ogonna Nnamani, neboť VK s novým titulárním sponzorem Modřanskou potrubní a.s. v názvu klubu hodlal minimálně zopakovat dosažené úspěchy. A to vycházelo bezezbytku.
Vynikajícího počinu bylo dosaženo především v Lize mistryň, kam se Prostějov opět dostal zásluhou přidělení divoké karty. Tím pádem z nejnižšího losovacího koše zase putoval do nabité základní grupy, jenže ani v nejmenším tam neplnil roli otloukánka. Statečně dokázal vzdorovat gigantům Fenerbahce Istanbul i Dynamu Moskva, dvakrát přemohl v nádherných bitvách polskou Bielsko-Bialu a ze třetího postu tentokrát prošel do play off. V jeho úvodním kole sice vystavilo stopku vysoce favorizované Scavolini Pesaro, přesto však prostějovský ženský volejbal znova přepisoval novodobé dějiny.
České soutěže? V těch Modřanky dominovaly naprosto přesvědčivě. Nejenže v obou pohárech (Český, Česko-slovenský) i v extralize navázaly na prvenství z předchozího roku, navíc při svém vítězném tažení neprohrály s domácími soupeři za celou sezónu 2009/10 ani jeden zápas. Což jen doložilo jasnou převahu VK nad zbytkem ČR.

Sezóna čtvrtá: další triumfy včetně toho z MEL
Možná až příliš výrazná dominance na české scéně přiměla vedení oddílu k uskutečnění odvážného plánu v podobě vstupu do Středoevropské ligy. Ta slibovala vyšší herní úroveň než extraliga, ovšem předpoklady se naplnily jen zčásti. Přesto diváci ocenili nezpochybnitelné zatraktivnění s možností zhlédnout řadu nových zahraničních protivníků, z nichž jednoznačně top byl vídeňský Post Schwechat. Právě s ním Modřanky úspěšně bojovaly o první místo po dlouhodobé fázi, načež se hanácký klub zhostil pořadatelství závěrečného Final Four nejlepších čtyř celků a ovládl jej díky finálovému pokoření Vídně 3:1.
Kvůli působení v MEL musely ženy Prostějova vynechat základní část národní ligové soutěže a coby nejvýše nasazený tým vstoupily až do extraligového play off. V něm – stejně jako v Českém i Česko-slovenském poháru - udržely neporazitelnost proti družstvům z ČR a to logicky znamenalo zisk třetího titulu mistryň republiky v řadě, čtvrté vítězství v ČP za sebou a rovněž prodloužení série zlatých medailí na tři v ČSP.
Kromě cenného ovládnutí Středoevropské ligy a splnění všech domácích met navíc VK překonal vysoko nastavenou laťku také v evropské Champions League. Tentokrát vyfasoval do skupiny italské Cortese, francouzské Cannes a polskou Lodž, aby v téhle silné konkurenci famózně bojoval nejen o postup, ale poprvé též o lepší než třetí pozici. Nakonec sice skončil těsně za nejlepšími dvěma mančafty, ovšem skalpy šampiónek Itálie (doma) i Francie (dokonce venku) měly ohromnou hodnotu. A to ještě nebylo všechno. V zahajovacím dějství play off Ligy mistryň totiž Modřanky narazily na nejbohatší klub světa Rabitu Baku a v úvodním duelu jej na svém hřišti dokázaly neskutečně udolat 3:2. Odveta v Ázerbájdžánu pak už sice nevyšla, ale tímto průnikem na úroveň špičkových týmů starého kontinentu udělal VK Modřanská Prostějov další kvalitativní krok nahoru, jenž je současně výzvou pro celý klub do dalších let.

Sezóna pátá: uhájení všech pozic navzdory potížím
Soutěžní ročník 2011/12 v podání našich volejbalistek se svým průběhem dost lišil od předchozího. Byl z určitých hledisek o poznání bouřlivější, přesto nakonec dospěl ke stejným výsledkovým úspěchům. Jasně nejlepší ženský tým republiky ovládl Český pohár, Česko-slovenský pohár i UNIQA extraligu ČR a prošel ze skupiny CEV Champions League do úvodního dějství vyřazovacích bojů.
Kompletně splněné cíle opravňovaly ke spokojenosti, ale přitom stály celý hanácký oddíl včetně jeho fanoušků extrémně moc úsilí i nervů. Původně to vypadalo na klidnou a stabilizační sezónu, hráčský kádr prošel nejmenšími změnami v dosavadní historii VK. Tři plejerky odešly (Soňa Nováková, Ivana Bramborová, Corina Ssuschke) a tři nové je nahradily. Přesněji řečeno dvě skutečně přišly (Monika Smák, Helena Horká), zatímco na třetí se hodně dlouho čekalo.
Právě tady se objevil první personální zádrhel, neboť v prostějovském družstvu až do listopadové reprezentační pauzy zela nepříjemná díra po německé blokařce Ssuschke, kterou se navzdory opakovaným zkouškám různých adeptek nedařilo zaplnit. Teprve v rozjeté extralize konečně dorazila „italská“ Češka Michaela Monzoni, jenže to už se musely tehdy ještě Modřanky vyrovnávat s nečekanou změnou na jiném postu.
Do francouzského Cannes totiž byla uvolněna slovinská smečařka Tina Samec, načež klub po dalším horečném hledání angažoval Chorvatku Sanju Popovič. Komplikace spočívala v tom, že šlo o univerzálku a z téhle pozice se musela na smeč přesunout Horká, jež navíc sama hledala pohodu po mateřské dovolené. Škatulata hejbejte se ke všemu probíhala těsně před startem evropské Ligy mistryň, což se na vstupu VK do tak náročné soutěže logicky muselo podepsat.
V zahajovacím střetnutí sice ještě zafungovala takzvaná falešná forma a Hanačky přivezly překvapivý bod z Kazaně za porážku 2:3, když při vedení 2:0 dokonce sahaly po senzačním vítězství. Hned pak ale přišly krajně nepříjemné porážky: Čadův soubor postupně padl s Curychem 1:3, v Sopotech 0:3, se Sopoty 0:3 a v Curychu 0:3. Bez ohledu na nespornou kvalitu soupeřů přitom prohry bolely tím víc, jakým způsobem k nim došlo. České šampiónky za svými protivnicemi viditelně zaostávaly ve většině herních činností, v některých setech dostaly pořádně nařezáno a zopakování postupu do play off z předchozích let se ztrácelo v mlze volejbalové křeče.
Navíc kolektiv potkala další personální rána, neboť přišel o otěhotnělou blokařku Gabiku Tomášekovou a získaná Srbka Vesna Jovanovič byla hlavně zpočátku vyloženě jen záskokem na lavičku. Nutno přiznat, že za daných nepříznivých okolností pomohlo k postupu ze základní skupiny Champions League vydatnou měrou i štěstí. Jisté první místo mající Kazaň přicestovala na Moravu bez pěti největších hvězd a naše vyburcované holky toho využily ke klíčové výhře 3:1 znamenající průnik do play off ze čtvrté příčky.
Náznak výkonnostního zlepšení poté družstvo potvrdilo v úvodním dějství vyřazovací fáze proti největšímu favoritovi soutěže Fenerbahce Istanbul (později opravdu triumfoval). Zejména v domácím prostředí svedl Prostějov s nesmírně silným sokem nádhernou bitvu a přes porážku 1:3 dal vzpomenout na podobně krásné souboje z minulé sezóny. Jenže právě v celkovém porovnání s tímto historicky nejlepším ročníkem VK na mezinárodní scéně letošek dost pokulhával, cenné skalpy Rabity Baku, Cannes či Cortese zůstaly nezopakovaným vrcholem. Navíc nebylo možné navázat ani na titul ze Středoevropské ligy, což byl loni další krásný úspěch.
Jinak už si však v sezóně 2011/12 nebylo absolutně nač stěžovat. Byť se oddíl musel vyrovnávat se změnou titulárního partnera a tím i svého názvu na VK AGEL Prostějov, dosáhl přesvědčivým způsobem na všechny stanovené mety. Děvčata nejprve suverénně ovládla Český pohár (popáté za sebou), vzápětí stejně dominantně i Česko-slovenský pohár (počtvrté v řadě) a národní konkurenci následně drtila rovněž ve zbytku UNIQA extraligy. Až ve finále našla vyrovnanějšího soupeře v Olympu Praha, což ovšem bylo pozitivní, neboť dva zápasy rozhodující série o zlato přinesly nejlepší podívanou v rámci národní soutěže ČR za několik posledních let.
Každopádně naše ženy dle očekávání získaly čtvrtý extraligový titul bez přerušení a víc než tři roky zůstaly proti tuzemským celkům neporažené, svou vítěznou šňůru prodloužily už na 96 utkání!

Sezóna šestá: znovu zisk titulu i poháru v ČR, navíc skvělá mládež
Nejlepší volejbalový klub něžného pohlaví v České republice? Tento primát patřil VK AGEL Prostějov v letech 2008 až 2012 jen co se týče žen. Soutěžní ročník 2012/13 však potvrdil trvalý a stále razantnější vzestup hanáckého oddílu také u všech mládežnických kategorií, tudíž v součtu veškerého věkového rozpětí od mladších žákyň po dospělé již v současnosti opravdu platí, že vékáčko je v naší zemi číslem jedna.
Pokud o správnosti tohoto výroku pochybujete, stačí si vzít k ruce výsledky. Mladší žákyně skončily desáté na mistrovství Moravy a Čech, starší žákyně vyhrály mistrovství republiky (a obhájily loňský titul), kadetky získaly stříbro v extralize a juniorky skončily mezi národní elitou desáté. K tomu je nutno připočítat už páté extraligové zlato i šestý pohárový triumf ženského výběru v řadě za sebou a prostým součtem umístění všech pěti hlavních kategorií člověk dojde k jasnému poznání, že prostějovský dívčí volejbal je v ČR zkrátka top.
Navíc výsledky nejsou zdaleka vše a rovněž po téhle stránce si AGEL vede znamenitě. Asi drtivá většina nestranných znalců či expertů by při pohledu na hru kteréhokoliv týmu VK neváhala potvrdit zřetelně viditelnou vyspělost našich plejerek z hlediska technického zvládnutí všech úderů a herních situací, což je zásluha systematického vedení kvalitními trenéry od nejmladší kategorie přípravky.
Už před šesti lety, když zdejší volejbalový projekt startoval, klubové vedení toužilo po přesně takové komplexnosti. To znamená dominovat sportu pod vysokou sítí nejen v ženách, ale postupně vybudovat i skvěle fungující systém výchovy mládeže, čímž vysoká úroveň práce v celém oddílu uzavře pomyslný kruh. A je úctyhodné, že splnit tenhle cíl dokázal Prostějov za tak krátkou dobu, byť samozřejmě nejde o stoprocentní stav, neboť stále je dost co zlepšovat.
Oponenti mohou namítnout, že s tolika penězi, kterými gigant z Hané disponuje, je ovládnutí volejbalového dění na území státu pouhou povinností. Ano, VK má v porovnání se všemi ostatními ženskými kluby republiky suverénně nejvyšší finanční rozpočet. Jenže to samo o sobě ještě nezaručuje úspěch a historie sportu je plná příkladů, kdy i jednoznačný favorit nedokázal dostát papírovým předpokladům. Pro dosažení nejvyšších met totiž potřebujete nejen prostředky, ale též tvrdou, poctivou a kvalitní práci. Všechny Agelky, jejich koučové, členové realizačních týmů i vedení klubu ji trvale odvádějí, proto se celý náš oddíl dostal za krátkých šest let své existence na vrchol.
Aby se tam však udržel a výsostné postavení ještě upevnil, nesmí ustrnout. Naopak je potřeba vidět třeba i malé rezervy coby prostor k dalšímu zlepšování, neboť jedině tak může jít i ten nejlepší ještě nahoru. V případě vékáčka to konkrétně znamená zachovat výborně šlapající péči o holky v přípravkách, žákyních, kadetkách a juniorkách, navíc pak přidat co se týče přechodu juniorských talentů mezi dospělé pro výraznější využití vlastních odchovankyň v A-družstvu žen. Pokud se i tahle složitá oblast podaří v nejbližších letech vylepšit, nestojí při udržení vynikajícího zázemí VK AGEL Prostějov nic v cestě, aby trvale dominoval české scéně a znatelně se prosazoval na té mezinárodní.

Sezóna sedmá: pokračování národní dominance a čtvrtfinále CEV Cupu
V předchozím ročníku měly volejbalistky VK AGEL Prostějov po třech naprosto suverénních letech nezvykle větší výsledkové i herní problémy, opakování čehož se vedení klubu chtělo vyvarovat. Proto v létě 2013 postavilo o něco silnější kádr, který měl znovu přesvědčivěji kralovat národním soutěžím a postupově se prosadit na evropské scéně. První významnou prověrkou, zda tento záměr dojde naplnění, bylo podzimní vystoupení v Champions League.
Tam mělo ženské vékáčko co napravovat, neboť rok předtím v základní skupině nezískalo ani bod při hrozivém poměru setů 1:18. Samozřejmě je potřeba brát v potaz přetěžkou konkurenci v nejvyšším poháru starého kontinentu, nicméně cíl zněl jasně: opět bodovat a pokud možno obsadit alespoň třetí místo, což by zajistilo přesun do CEV Cupu. Přesně tohle se nakonec povedlo, když náš tým využil větší hratelnosti německého Schwerinu (nedávno vypadl již ve čtvrtfinále bundesligy) a jeho dvojím poražením dospěl ke stanovené metě. Jinak se proti nesmírně kvalitním výběrům Eczacibasi a Cannes povedlo získat jedinou sadu, přičemž zpětně vyšlo najevo, že v případě závěrečného vítězství nad Istanbulem, který měly Agelky slibně načatý, mohly dokonce senzačně proklouznout do play off Ligy mistryň! Vrch ale místo snu získala realita, do níž Čadovy svěřenky poté tvrdě narazily i ve čtvrtfinále zmíněného CEV Cupu, kde je nemilosrdně vyřadilo extrémně silné Fenerbahce Istanbul coby pozdější vládce tohoto poháru.
Na mezinárodním jevišti tak celek Prostějova zanechal mírně nadprůměrný dojem a totéž se dalo říct o jeho počínání v dlouhodobé části UNIQA extraligy i celém Českém poháru. Také zde přitom došlo v porovnání s loňskou sezónou k posunu směrem nahoru. Co se ligové soutěže týká, zlepšily ženy VK v součtu základní a nadstavbové fáze svou výsledkovou bilanci ze tří porážek na jedinou a většinu střetnutí dokázaly zvládat přesvědčivějším způsobem. Na druhou stranu se nevyhnuly poměrně četným herním problémům, které vyvrcholily v nejvíc složitém období února. Tam AGEL nejprve málem podlehl na hřišti KP Brno (po prosincové Olomouci druhý duel s těsným skóre 3:2), následně jen s vypětím všech sil a po velké bitvě těžce udolal v českobudějovickém finále ČP Olymp Praha 3:1 a pak témuž soupeři venku v lize podlehl 1:3 vinou do té doby asi nejhoršího výkonu. Na druhou stranu favorit jinak procházel řadovými zápasy v rámci ČR bez dalšího klopýtání a jeho potíže se omezovaly pouze na občasnou nejistotu v herním projevu.
Přesto mnozí příznivci VK cítili před rozhodující částí sezóny v podobě extraligového play off značné obavy, jestli úřadující mistryně vůbec dokážou v lačné konkurenci natěšených družstev Olympu, Olomouce, Frýdku-Místku i Králova Pole obhájit svou pětiletou dominanci. Protivníci po roce zase větřili své šance na překvapení, jenže hanácká parta je stejně jako loni nekompromisně utnula a jakékoliv překvapení absolutně nepřipustila. Že se vyřazovací boje mohou obejít bez vážných trablů, to naznačilo už volejbalové zlepšení v závěru nadstavby. A byť se kolektiv okolo kapitánky Soares ve většině ze závěrečných devíti zápasů nevyhnul obligátním výkyvům v úrovni své hry, celkový progres rozhodně potvrdil. Čtvrtfinálová série se Slavií Praha přitom byla jen nezbytnou formalitou a uvedený nárůst formy se projevil hlavně ve třetích mačích semifinále i finále. Právě v Brně a na Olympu podaly Agelky dva nejlepší výkony celého soutěžního ročníku, takže si znova schovaly svá top představení na úplný konec.
Vláda prostějovského ženstva na území České republiky tak nadále trvá a je moc dobře, že došlo k výraznému přiblížení naprosto dominantním rokům 2010 až 2012, nejlepším v sedmileté historii našeho oddílu i z hlediska mezinárodního. Kromě toho patří mezi absolutní špičku v ČR také mládežnické Agelky, o čemž svědčí umístění všech výběrů od mladších žákyň až po juniorky v elitní desítce mistrovství republiky či extraligy 2014 s medailovým bonbónkem v podobě dalšího stříbra kadetek. Jen tak dál!

Sezóna osmá: nejúspěšnější v historii se senzačními výsledky v Lize mistryň
Za osm let dosavadní existence VK Prostějov byly dva ročníky, které se našim volejbalistkám vydařily ze všech nejlépe a snad až nad očekávání skvěle. V sezónách 2010/11 a 2014/15 jimi vyvrcholily pomyslné čtyřletky novodobé historie zdejšího oddílu, přičemž s vysokou úspěšností nedávno skončeného ročníku se po pravdě moc nepočítalo. Leč stalo se a právě o zatím poslední sezóně Agelek se tak dá směle říct jedno: byla úplně nejlepší ze všech těch osmi od vzniku vékáčka!
Tohle tvrzení lze v první řadě opřít o výsledková fakta, která se jednoduše nedají zpochybnit. Začněme u evropské Champions League, kde Hanačky vyfasovaly do skupiny Dynamo Kazaň, Rabitu Baku a Chemik Police, tedy samé favority minimálně na postup do závěrečného Final Four. Místo uctivého sklonění hlavy a očekávaného obsazení čtvrtého místa v tabulce téměř bez bodového zisku však outsider pozitivně šokoval.
Nejprve doma přemohl nejbohatší klub planety z Ázerbájdžánu 3:2. Poté senzačně zvítězil stejným poměrem i na hřišti překvapivého, leč zaslouženého lídra grupy v Polsku. A nakonec na vlastním hřišti porazil ruského obhájce triumfu v Lize mistryň 3:1. V součtu to znamenalo původně neuvěřitelný postup do play off, jenž se na úkor šokované Rabity stal snovou skutečností. V 1. kole vyřazovacích bojů pak sice ženy vékáčka vypadly s Eczacibasi Istanbul vcelku hladce 1:3 a 0:3, ovšem jakmile turecký gigant později vyhrál celou soutěž, dostalo i tohle vyřazení nový rozměr. Každopádně v Champions League zanechal prostějovský tým natolik výraznou stopu, jež se dala porovnat jedině s ročníkem 2010/11 a tehdejším trápením Baku na úvod k.o. fáze.
Pojďme ale při bilancování dál a zabočme od mezinárodní scény k národním soutěžím. V Českém poháru Agelky naprosto suverénně dokráčely už k osmému zisku trofeje za sebou, když ve čtvrtfinále, semifinále ani finále neztratily jediný set. Tohle se jim však v minulosti již povedlo, nešlo tedy o nic výjimečného. Rekordy naopak svěřenky Miroslava Čady sbíraly v UNIQA extralize, a to dokonce po hrstech. Předvedly nejlepší základní část ve své historii s plným počtem získaných bodů a jen třemi prohranými sadami po výsledcích 3:1. Za celou dlouhodobou fázi včetně nadstavby ani jednou nepodlehly a pouze čtyřikrát nezvítězily 3:0. V 1. dějství play off smetly Šternberk dosud nejvýraznějším poměrem míčů v dějinách 225:108 a navrch přidaly výsledkově rekordní set 25:5. A nakonec přišlo ještě maximum v podobě naprosto dominantní cesty celými vyřazovacími boji, jež projel s čistým skóre 27:0, tedy aniž by ztratil jediný set! Sedmý mistrovský titul v řadě se tak dostavil jakoby mimochodem.
K úžasnému proražení v Lize mistryň a pokračující hegemonii na domácí scéně je navíc nutné připočíst i způsob, jakým družstvo VK hrálo. Šlo totiž v naprosté většině zápasů o špičkový, divácky atraktivní a velmi pohledný volejbal vysoké mezinárodní úrovně, kterému spokojení fanoušci nadšeně aplaudovali. Z mančaftu Prostějova kromě toho doslova sálala radost ze hry i kolektivní soudržnost v takové míře, až srdce každého objektivního příznivce sportu plesalo.
V neposlední řadě nesmějí být opomenuty také vynikající úspěchy mládežnických výběrů AGEL. Kadetky po dvou extraligových stříbrech v minulých letech ještě vystupňovaly svou kvalitu a úžasnými výkony dosáhly na zisk historického mistrovského titulu. Juniorky zase premiérově vystoupaly na bednu, když svůj trvalý vzestup korunovaly vybojováním bronzových medailí za třetí místo v extralize. Pokud tohle výborné počínání mladých nadějí Prostějova sečteme s fantastickou produkcí jejich dospělých parťaček, tak prostě nelze než uplynulou sezónu postavit na absolutní vrchol novodobé éry našeho volejbalového klubu!

Sezóna devátá: herně opět výborná a stoprocentní v českých soutěžích

V závěru soutěžního ročníku 2015/16 se naše volejbalistky herně vyrovnaly historicky nejlepší předchozí sezóně, ale během něj výkony tak fantastické vždy nebyly. To mimo jiné vedlo k porážkovému vyznění celé Champions League a z tohoto pohledu nelze uplynulý rok hodnotit jako úspěšný. Jinak se však Hanačky nemají absolutně zač stydět, neboť nakonec hrály opět skvěle.

Kvůli reprezentačním povinnostem absolvovala téměř celou letní přípravu jen polovina týmu, zatímco ta druhá čítající největší opory se připojila teprve několik dnů před úvodním mistrovským duelem. A podle toho to v Ostravě při vstupu do UNIQA extraligy vypadalo i dopadlo. Prohra hned na úvod přitom byla krajně nepříjemná, protože tak negativně Agelky do nové sezóny ještě nikdy v klubové historii neodstartovaly. Ke cti jim slouží, jak dobře z prekérní situace vybruslily. Byť si ani dál v první polovině nejvyšší české soutěže nepočínaly nijak suverénně a za pochodu řešily složitosti sehrávání, většinou spolehlivě vítězily 3:0, výjimečně 3:1.

Přesto se dalo už dopředu tušit, že k optimální výkonnosti teprve směřující družstvo bude mít vzhledem k obří kvalitě všech tří soupeřů v extrémně nabité skupině Champions League velké problémy. A to se stoprocentně potvrdilo. Hned v zahajovacím střetnutí na půdě Chemiku Police neměly ženy VK v podstatě žádnou šanci a pokud nějaká příležitost na lepší rezultát přišla v dalších bitvách, nedokázaly ji vyslankyně ČR navzdory postupnému zlepšování (doma s Istanbulem i Casalmaggiore) výsledkově využít. V rozhodujících okamžicích se totiž pokaždé projevil určitý kolektivní nesoulad v mančaftu, který především z obranného hlediska jen pomalu hledal svou tvář. Nahoru ale směřoval a při svém nejlepším představení na hřišti Eczacibasi ho jediný míč dělil od senzačního triumfu. Bohužel vzápětí hladce padl s Chemikem, čímž se vrátil do tvrdé reality smutného vyznění celé evropské štace s jediným urvaným bodíkem.

O co se vékáčko mohlo v psychicky nelehkém období mezinárodních porážek opřít, to byla jednoznačná dominance v Českém poháru. Tedy konkrétně ve čtvrtfinále, kde i přes počáteční trable smetlo Šternberk, a v semifinále, jež proti dost silné Olomouci také zvládlo dvakrát 3:0 vzdor dílčím potížím pro změnu v odvetě. Jenže pak přišlo finále právě v hanácké metropoli a tam to více než dvě sady vypadalo, že nebezpečná Ostrava může favorita klidně zdolat. Naštěstí se v nejvíc potřebnou chvíli projevila výjimečnost obřího talentu Melissy Vargas, která téměř sama dotáhla zbytek týmu k povinnému vítězství. Obhájce tak slavil zisk deváté pohárové trofeje za sebou, aniž by ztratil set, ovšem současně nad ním visel varovný prst, že si musí dát ve zbytku národních soutěží pořádný pozor.

Mezitím hanácká parta s jistotou dokončila základní část extraligy. Pokud bychom nepočítali výše zmíněné úvodní klopýtnutí 2:3 na severu Moravy, panovala takřka neomezeně, o čemž svědčí samé výsledky 3:0, pouze ve dvou případech 3:1. Forma úřadujících mistryň republiky šla prostě nezadržitelně nahoru a pociťovali to i největší domácí rivalové v nadstavbové fázi, kde si zprvu ani neškrtli. Teprve na samotném sklonku skupiny o 1. až 4. místo se dostavily dílčí problémy, což mohl být následek zklamání z neúspěchu v Champions League i rozhození z finálového dramatu v Českém poháru. Na víc než jednu sadu to však Olomouci ani Ostravě ve vzájemných střetnutích nestačilo, tudíž hrozba nemilého překvapení před závěrečným play off stále existovala, leč nijak výrazná.

Vyřazovací boje elitní soutěže ČR, jež tradičně uzavírají celou sezónu, pak ukázaly, že jakékoliv obavy z fatálního výpadku byly naprosto liché. Stejně jako v minulých letech se naše volejbalistky dokázaly na rozhodující duely o medaile výborně připravit i zkoncentrovat, tudíž žádný ze soupeřů se nikdy neocitl opravdu blízko byť jediné zápasové výhře v některé ze sérií na tři vítězství. Naopak Šternberk ve čtvrtfinále prostějovská družina zválcovala rekordními debakly, aby se menšímu váhání nevyhnula během druhého, částečně i třetího semifinálového mače s Olympem Praha. Pořád se ale nejednalo o nic skutečně vážného a finálové derby proti Olomouci navíc AGEL zvládl vpravdě fantasticky. Postupně gradoval své výkony až k výtečné tečce v hanácké metropoli, takže nakonec došlo k osmé korunovaci jasně favorizovaného mančaftu s takovou grácií, jak se na svrchovaného panovníka sluší a patří.

Pokud ročník 2015/16 sečteme a podtrhneme, vyjde nám poněkud nejednotné vysvědčení. V evropské Lize mistryň to na žádnou uspokojující známku po šesti porážkách zkrátka nemůže být, jakkoliv za tak smutnou bilanci mohly objektivní důvody. Ani enormní síla protivníků totiž nemusela vést pokaždé k prohře, kdyby soubor VK s velkým herním potenciálem fungoval týmově dobře dřív, než se v realitě událo. Jenže na sžití s novým kubánským elementem zkrátka potřeboval víc času a při později zahájené přípravě kompletního kádru si právě tohle vybralo svou nemilosrdnou daň. Všechno navíc vyznělo tím negativněji, že minulá sezóna Champions League dopadla tak úžasně a srovnávání je lidskou přirozeností. Málokoho pak utěší, že co do výsledkové bilance i kvality herního projevu v českých soutěžích se letošní vékáčko takřka či dokonce úplně vyrovnalo tomu loňskému. Suma sumárum tedy může celkové hodnocení působit trochu krutě, ale takový je ostatně současný svět. Přesto Agelky znovu rozdávaly spoustu volejbalové krásy, což rozhodně není málo.