Nikola Kvapilová: „Věřím, že v Prostějově vytvoříme dobrý kolektiv a budeme společně hrát týmový volejbal“

07.08.2024 | Kvalitnější posilu na klíčový post univerzálky mohl mančaft prostějovských volejbalistek jen těžko získat. Z Liberce přivedl Nikolu Kvapilovou (na připojené fotce úplně vpravo), nejvíc bodující hráčku uplynulého ročníku extraligy žen ČR a jednu z top hvězd tuzemské volejbalové scény za řadu posledních let. Po skončení pátečního tréninku Nikola ochotně vyprávěla například o svém přestupu do VK či o tom, jak je z jejího pohledu důležitá týmovost.

Proč ses vlastně rozhodla jít z Dukly do Prostějova?
„Protože už jsem potřebovala změnu. V Liberci jsem byla opravdu dlouho a každý sportovec asi ví, že takový stereotyp může být demotivující. Prostějov je jeden z nejlepších klubů v Česku a jakmile byla možnost sem jít, tak jsem jí využila.“
Ze severu Čech do vékáčka jste nakonec šly hned čtyři, což mezi konkurenčními kluby není moc obvyklé. Šlo o náhodu?
„Z větší části to byla shoda okolností. Když komunikujete s jiným klubem o přestupu ještě během rozjeté sezóny, tak o tom s nikým moc nemluvíte, spíš se třeba něco šušká. S holkama v šatně jsme si samozřejmě postupem času něco řekly, ale že bychom šly vyloženě jedna za druhou, to určitě ne. Každá z nás jednala ve svém zájmu a nakonec se to takhle sešlo.“
Jak proběhlo stěhování přes celou republiku?
„Suprově. S vedením prostějovského klubu jsme se domluvily, že nám se stěhováním pomůže, a skoro všechny věci se tak podařilo přesunout naráz během jediného dne. Sice ještě zbývá dořešit nějaké drobnosti, ale jinak jsme se přestěhovaly fakt perfektně a za pomoc velmi děkujeme.“
Jaké byly z tvého pohledu úvodní dva dny zahájené přípravy?
„Zatím dobré, začaly jsme spíš zlehka a postupně se oťukáváme, dostáváme do toho. Takový pozvolný start je za mě určitě pozitivní. Navíc jsme po volnu všechny odpočaté i plné sil, takže i dál bude příprava jistě super.“
Co celkově očekáváš od prostějovského angažmá?
„Že budu zažívat něco jiného, absolvovat odlišné tréninky v jiné klubové atmosféře a taky mít jiné vztahy, hlavně s trenérem. Moje největší očekávání pak samozřejmě směřují k tomu, že bych konečně ráda pomohla k zisku mistrovského titulu. Tady v Prostějově se netají tím, že mají nejvyšší cíle, i s tím jsem sem šla.“
Bude pro výrazně obměněný kolektiv zásadní vytvořit správnou týmovou chemii, pověstnou partu?
„Ano, tohle je vždy důležité. Pokaždé chvíli trvá, než si tým sedne, zvlášť po tak velkých změnách ve složení kádru. A udělat dobrou partu v ženském kolektivu nikdy není snadná práce. (smích) Já však myslím, že je nás tady dost zkušených hráček a hlavně všechny víme, proč tu jsme. Že musíme dobře pracovat a společně jít za týmovým cílem. Proto věřím, že se postupně dáme dohromady a vše bude co do soudržnosti družstva v pořádku.“
Jaké pro tebe bylo extraligové semifinále VK s Duklou za situace, kdy už jsi věděla, že půjdeš na Hanou?
„Je pravda, že v tu dobu bylo již o přestupu jasno. Ale já jsem to nebrala nijak osobně, jako že hraju proti klubu, do kterého po sezóně půjdu. Snažila jsem se pořád hrát co nejlépe, abychom s Libercem hlavně zlomily prokletí opakovaných semifinálových vyřazení a konečně postoupily do finále extraligy. Moc jsem si ho chtěla zahrát, jediný titul v Dukle máme ten covidový z nedokončeného ročníku. Proto jsem se soustředila na co nejlepší výkony proti těžkému soupeři, kterým Prostějov byl, bez ohledu na jiné okolnosti. A nakonec jsme vyrovnanou sérii těsně vyhrály.“
V následném finále jste však podlehly Šelmám Brno. Další krok ke zlatu tedy hodláš udělat s vékáčkem?
„Přesně tak, beru jenom titul! (směje se) Samozřejmě je to sport a nemusí všechno vyjít ideálně podle představ, takže pokud by zlato neklaplo, nedá se nic dělat. Každopádně cíle máme v českých soutěžích jen ty nejvyšší, jasně to zaznělo také hned v úvodu přípravy od hlavního kouče. A je na nás co nejlépe pracovat, společně za tím jít.“
Sleduješ změny na soupiskách soupeřů? Jak vidíš extraligové rozložení sil?
„Dění v dalších klubech pochopitelně sleduju, protože mě logicky zajímá. (úsměv) Celkově extraliga dost omládla a na nějaké větší soudy je zatím brzy. Každopádně silné zase budou i přes některé změny Šelmy Brno, kde zůstaly klíčové opory a určitě budou ještě dokupovat posily. Velice dobrá letos může být Olomouc, rozhodně se musí opět počítat s Libercem, ambice jistě mají i na Olympu Praha nebo v Králově Poli a Ostravě. Víc však teprve uvidíme, až začne soutěž. Každopádně extraliga omládne.“
I v Prostějově se na tebe bude hodně spoléhat. Počítáš s tím? A jak se s takovým tlakem vyrovnáváš?
„Jsem účko, a každý tým se v klíčových momentech chce o svou univerzálku opřít, aby jej podržela. Na tuhle roli jsem už svým způsobem zvyklá, navíc patřím k nejstarším hráčkám družstva a při svých zkušenostech tak musím počítat s tím, že se na mě dost spoléhá. Přesto bych byla ráda, abychom tady v Prostějově předváděly víc kolektivní výkony i týmovou hru a já nemusela mít po zápasech ve statistikách osmdesát útoků. I pro soupeře je hůř bránitelné, když hrajete pestře a do zakončení se zapojují všechny útočící hráčky. Než když pořád smečuje pouze ta jedna stejná. Věřím, že takovou týmovost s VK budeme mít ku prospěchu celého našeho kolektivu.“